
Kritika a satira v díle Karla Havlíčka Borovského
- Dějiny literatury
- Vytvořeno 11. 8. 2009 1:00
- Autor: Petra Šmejdová

Přímočará kritika se objevuje v jeho knize Obrazy z Rus. Zděšen ruskými poměry zde vyhranil celou Kapitolu o kritice přímo svým názorům a postřehům z Ruska. Jako objektivní kritik a žurnalista napsal článek Slovan a Čech, ve kterém napadá vídeňskou vládu i pasivní české vlastence. V textu se věnuje Slovanům, kteří jsou si podle něj příbuzní pouze jazykově, a znovu odmítá panslavismus. Dále se ve svých Národních novinách kriticky vyjádřil o oktrojované ústavě a okamžitě byl předvolán soudem. To způsobilo, že jeho noviny byly zakázány a on byl nucen odejít do rodné vesnice Borové. V roce 1851 byl deportován do Brixenu (dnešní Itálie), kde napsal své nejvýznamnější satiry.

Mládenec je pod záminkou zatčen a deportován o půlnoci z Čech do ciziny. Loučí se se svojí matkou, sestrou a dívkou. Hlídka ho odváží a on podrobně popisuje cestu. Průjezd Jihlavou až do Alp. Strážným se splaší koně a oni ze strachu vyskočí. Mladík tak musí vůz kočírovat sám a dojede s ním až do Brixenu, kde počká na zbabělé hlídače. Ve městě na ně už čekají a posílají do Čech list o přijetí vězně.
Král Lávra je další exilovou satirou. Vznikl až na konci pobytu v Brixenu v roce 1854. Původně je to irská pohádka o králi s oslíma ušima. Skladba kritizuje absolutistického panovníka, který má moc rozhodovat o životě lidí. Ve větší šíři se vysmívá všem hloupým vládcům, kteří usedli na trůn.
Je to veršovaný příběh o oblíbeném králi s dlouhýma ušima. Kvůli nim se nechává stříhat a holit jen jednou do roka a holiče vždy pošle rovnou na popraviště, aby jeho tajemství nevyzradil. Dalším lazebníkem se ovšem stává Kukulín, za kterého přijde prosit matka. Ta krále obměkčí a syn musí slíbit naprostou mlčenlivost. Holič vše nakonec vypoví staré vrbě, z které si náhodou potulný muzikant vyrobí kolíček na basu. Hudebník jde na hrad ke králi, kde rozezvučí nástroj a ten hned všem prozradí Lávrovo tajemství. Lidé se sice dozví pravdu o svém králi, ale mají ho stejně rádi jako předtím, protože je to dobrý a hodný vládce.
Křest svatého Vladimíra je poslední velkou satirou Karla Havlíčka Borovského. Přestože dílo vznikalo celých šest let (mezi roky 1848-54), je nedokončené. Autor využil staré ruské pověsti, kterou přesunul do své současnosti. Jedná se o přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi, které Borovský podává humornou formou. Groteskno vyplývá z některých absurdních situací. Kritizuje zde především církev, která slouží panovníkovi k upevnění jeho moci. V textu se také objevují hovorové výrazy a vulgarismy.
Slovanský bůh Perun byl poslušným služebníkem domýšlivého a hloupého cara Vladimíra. Bůh nechtěl poslechnout svého pána a odmítl spustit hřmění místo dělostřelby. Perun byl zatčen vojenským soudem. Ten ho odsoudil k trestu smrti a ještě s jedním vězněm ho utopili. V zemi nastává jiný problém. Lid se bouří a je neposlušný, protože nad sebou nemá žádnou autoritu. Car nechá vypsat konkurz na nového boha a víru. Do říše přichází zástupci římské, řecké, židovské a mohamedánské církve. Příběh končí, přestože panovník nového boha neurčil.
Karel Havlíček Borovský byl opravdovým a statečným vlastencem, který ovlivnil nejenom literaturu. Vytvořil politické noviny a typově byl jedním z mála českých satiriků. Na konci života se od něj většina přátel odvrátila kvůli jeho problémům s policií. Jeho pohřeb se stal v roce 1856 národní manifestací a on byl zbylými příznivci prezentován jako mučedník.
Zdroj obrázků: Wikipedie.cz
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...