
Recenze: Robert Drozda – Pohádkové prázdniny u přednosty Drahoráda
- Vytvořeno 25. 1. 2016 2:00
- Autor: Jiří Lojín

Vybrat v dnešní době pohádkovou knihu, kterou bychom mohli předčítat dětem před spaním, je opravdu těžké. Ne že by nebylo z čeho volit, právě naopak. Na trhu jich nalezneme tolik, až oči přechází. Pokud nechceme potomkům deformovat vkus knížkami s kýčovitými ilustracemi á la Disney, z nichž na vás hledí typizované postavičky očima velikostí obrovských talířů, rádi sáhneme po pohádkách českých. Někdy i nad nimi zůstává rozum stát. Ale to je jiná kapitola. Zvláštní skupinu pohádek tvoří ty, které vyprávějí o některém z povolání nebo koníčků. Pohádkové prázdniny u přednosty Drahoráda napsané Robertem Drozdou mezi ně patří.
Z názvu je patrné, o jakém povolání se v knize píše. Samozřejmě jde o železnici a lidi okolo ní. Jde o téma velmi frekventované, čtenář si určitě vzpomene na Pohádky o mašinkách vysílané televizí například v rámci Večerníčku nebo na Mašinku Tomáše, jimž některé děti naprosto propadly.
Existuje mnoho důvodů, proč některé lidi železnice fascinuje. Také není divu. Tisíce kilometrů kolejí a po nich se prohánějí kovová monstra, převážející sem a tam tuny nákladu a samozřejmě i pasažéry. I když české dráhy nedisponují takovými trasami jako Bajkalsko-amurská magistrála či z Golmudu do Lhasy, můžou evokovat stejný pocit nekonečných dálek jako ty exotické. Pokud ovšem velkoryse pomineme nekonečná zpoždění.Pan Drahorád, titulní postava pohádek Roberta Drozdy, má železnici rád. Představuje pro něj celý jeho život. Dokonce upraví starý odstavený vagón tak, aby v něm mohla trávit prázdniny jeho vnoučata. A jaký by to byl dědeček, kdyby pro ně neměl připraveny i pohádky? Zdánlivě by tedy mohlo jít o knihu pohádek spojenou osobou vypravěče, ale tak tomu úplně přesně není. Za pohádky můžeme označit pouze čtyři texty - O hodné lokomotivě a dvou výpravčích, Točna, Třaskavky a Kouzelná zahrádka. Zbytek knihy vyplňují příhody rodiny pana Drahoráda, které svou atmosférou připomínají spíš Děti z Bullerbynu.
Robert Drozda představuje pana Drahoráda jako ideálního dědečka ze staré školy, milujícího svá vnoučata všechna stejně bez rozdílu, vymýšlejícího pro ně zábavu, které jim má nejen ukrátit dlouhou chvíli, ale také je něco naučit. Autor k tomu nepotřebuje nadpřirozené bytosti, ani zvířata suplující lásku lidí. Zvolil tradiční vztahy a model rodiny bez ohledu na to, zda bude, nebo nebude označen za konzervativce. Také příliš neřeší skutečné ani hypotetické vztahy rodičů, děti mají úplné rodiny, nemají dva tatínky ani dvě maminky, jak je to v knihách pro děti v současné době běžné.
Robert Drozda ovšem respektoval odlišnost dětí, byť z jedné rodiny, a jejich vlastních problémů. Zejména postižený Pavlík vzbuzuje určitou lítost, kterou však autor v zastoupení dědy Drahoráda dokáže potlačit a pomoct Pavlíkovi v posílení sebevědomí a aktivního přístupu k životu.
Robert Drozda evidentně patří k lidem do železnice zapáleným, ví mnoho o jejím provozu, avšak zavádí nás do starších dob, kdy se na dráze proháněly parní lokomotivy. Text na datu nebazíruje, příběhy jsou univerzální, mohly se udát kdykoliv, možná i v současnosti. I když nevím, zda by se děti daly odlákat od svých počítačů, herních konzolí a chytrých mobilních telefonů k dobrodružným hrám v lese. Každá doba však přináší své a žehrat na to, že se svět doby našeho mládí už nevrátí, nemá smysl.
Autor knihy Pohádkové prázdniny u přednosty Drahoráda se o návrat pokusil, nejen textem, ale i ilustracemi. Bez nich by jeho kniha hodně ztratila. Lépe řečeno – ilustracemi mnoho získala. Jiří Bouda, jejich autor, v sobě lásku k železnici a lokomotivám také nezapřel. Robert Drozda v krátkém medailonku píše o Jiřím Boudovi a také o důvodu, proč si vybral zrovna jeho.
Zmínil jsem se o dnešní době v souvislosti s technikou, s níž se děti baví. Nevím, jestli se najdou takové, které znovu propadnou kouzlu těžkých strojů, prohánějících se po kolejích, a dálek, které mohou reprezentovat. Ale určitě se může kniha líbit dospělým, kteří se rádi s trochou nostalgie přenesou do doby dětství či dětství svých rodičů. Kniha vzhledem ke kvalitě svého vydání si to určitě zaslouží.
DROZDA, Robert. Pohádkové prázdniny u přednosty Drahoráda. Vydání první. Praha: Novela bohemica, 2015, 128 stran. ISBN 978-80-87683-51-4.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...