
Indigový drak – dobrodružství bez emocí
- Recenze
- Vytvořeno 4. 10. 2009 2:10
- Autor: Lucie Koukolíčková


Kromě odkazů k fantasy literatuře je možné vysledovat také množství odkazů k antickým mýtům a legendám a několik pokusů o filosofické zahloubání se. Tyto intertextové vklady nejsou nic proti ničemu, pokud jsou náležitě odůvodněny, propracovány a pro čtenáře pochopitelné. Ovšem v tomto případě dítě jen těžko pochopí, o čem je to vlastně řeč, a dospělý bude vrtět hlavou nad podivnými kombinacemi, které autor stvořil.
Hlavní zápletka příběhu, která je stotisícím opakováním téhož (je třeba zachránit zemi, jež postrádá následníka, a v důsledku toho se začíná rozmáhat zlo a chaos), by se nezdála natolik banální, pokud by byla podána s nasazením, jednotlivé situace by ve čtenáři vyvolávaly napětí a zatajený dech, s kterým by hltal každé další slovo, jen aby zjistil, jak to s jeho hrdiny dopadne. Místo toho však autor nabízí strohý popis situací odehrávajících se jedna za druhou, aniž by v hrdinech (nedejbože ve čtenáři) vyvolaly jedinou emoci.
Charaktery postav připomínají dětskou kresbu panáčka – hlava, tělo, ruce, nohy, dvě tečky jako oči a usmívající se pusa. Pouhé tahy tužkou, žádné barvy, odstíny, natož snad dokonce propracovaná póza. Role jsou od začátku rozdány – Jack představuje naivního a důvěřivého mladíka, který se okamžitě adaptuje, vše přijímá zcela přirozeně a v každé situaci vymyslí záchranné řešení. Charles je intelektuál s chladnou hlavou a zachovává si odstup. John, na kterém leží hlavní tíha situace, propadá zoufalství, protože všechny zklamal, a po setkání se svým bývalým učitelem se proměňuje ve „vůdce smečky“. Takovouto, byť jen chvilkovou, proměnu absolvuje během děje každá z hlavních postav. Opět to ovšem vyzní jako konstatování situace – teď se mi nehodí být takový, na chvíli to změním a jsem zase tím, kým jsem býval.
Celá kniha působí už při prvním otevření jako výsledek chladné logiky, která skládá jedno slovo k druhému, kombinuje, přidává další součást, ale nikdy nepoužívá srdce. Ve většině románů je autor při psaní zcela pohlcen osudem svých postav, to on za ně dýchá, on s nimi trpí, umírá, mstí se za ztrátu nejbližších. Owen se na své postavy dívá shora a posunuje je jako figurky po šachovnici. Zatím to však vypadá, že dal mat spíš sám sobě.
Román Indigový drak vydalo nakladatelství Fragment.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...