
Namydlená šikmá plocha
- Recenze
- Vytvořeno 23. 11. 2009 1:05
- Autor: Hana Moualla


Původní Vencův plán je jet do Mostu na jeden týden a zjistit, zda se mohou vrátit do bytu, který jeho rodina musela opustit po vyhlášení protektorátu. V bytě nachází Květu, ženu padlého německého důstojníka, která zde čeká na deportaci. Květa jim přenechává psa, kterého u ní nechala jedna rodina. Chlapci se ho ujímají, později se ovčák Hugo stává psem policejním. Venca a Honza vstupují do Revolučních gard, a když se gardy rozpadají, do SNB. Opuštěné byty se přidělují na dekret nově příchozím, Venca s Honzou tak mají rychle vyřešenu otázku, kde zůstanou, Květu se jim vyhánět nechce. Místo toho jí seženou práci na poště, kde vydává balíky.
Podtext autorova sdělení na mne silně zapůsobil. Květa byla totiž Češka, která své německé příjmení získala po svatbě. To ji od deportace nezachránilo. Kromě toho, že její muž padl ve válce, se musela vyrovnat i se šikanou od ostatních Čechů a ztrátou vlasti. Lze to srovnávat např. s deportací pana Le Kim Thanha?
Čechurův text je nejen strhující, ale také vtipný. Celá kniha nese sice smutné a bolavé poselství, přesto neztrácí na vtipu. „Hele Honzo, a už jsi viděl kozu? Jo, řekl jsem já, blbec, strejda Karel má dvě. To já taky…“ (str. 50) Autor popisuje stejným způsobem i sexuální život obou hrdinů. V jejich životních okamžicích jsou vrcholy i pády. Přesto Honza žije svůj život v těžších podmínkách. V knize je zachycena i pochybnost o svévolném skonu Jana Masaryka. Bohužel v rámci vyakčňování a zestátňování můžeme vidět i různé křivdy a ústrky. Autor na příbězích Honzy Mosteckého, dr. Jungmanna (doktor sloužící za války u RAF), Jirky (Honzův bratr, student a novinář), aj. ukazuje, jak je život krutý a krásný zároveň. Honza končí na nucených pracích, dr. Jungmann ve vězení (později je zastřelen na útěku), Jirka je také zabit při pokusu překročit státní hranice poté, co je vyloučen ze školy kvůli svému bratrovi. Čechura nepíše o tzv. Pomocných technických praporech úsměvně jako Švandrlík v Černých baronech, spíše ukazuje, že za určitých okolností může špatně dopadnout kdokoliv. Stačí, když mu někdo závidí (Albert Einstein: „Dřív rozbiješ atom, než pomluvu“).
Kniha stojí za přečtení i s tím rizikem, že na vás padne deprese. Tu vám snad rozptýlí obálka knihy, kde čmuchá ovčák okolo jezera za svítání a všude po krajině je mlha (ovčákova silueta je i uvnitř knihy na každé liché stránce). Příběh Honzy končí někdy po sametové revoluci, kdy se zpětně zamýšlí nad svým životem a tím, jak těžce získal životní nadhled a moudrost. „Pravda vítězí, ale kdo ji hlásá, dostane přes držku.“ (str. 223) Autor tak ponechává volbu životního postoje na čtenářích. Spisovatel zřejmě překvapí každého, kdo má jméno Rudolfa Čechury spojeno s příběhy Maxipsa Fíka.
P.S. Na str. 199 asi řádil šotek a chybí konec věty, který jsem nenašla ani na str. 200.
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...